Akcie a akciová společnost

na této stránce naleznete ve stručnosti vše, co byste měli vědět o akciích a akciových společnostech

Vynález akcií

Do 17.století se při bankrotu plně ručilo veškerým majetkem za vzniklé dluhy. S průmyslovým rozvojem především v 18. století s prudkým ozvojem akciových společností, vznikají společnosti s omezenými závazky. Podílníci a akcionáři společností ručili za závazky společnosti pouze do výše své investice. To časem logicky způsobilo, že investoři vkládali pouze část volných finančních prostředků a tím pádem si mohli dovolit více riskovat.

Fyzické osoby (drobní živnostníci, řemeslníci, zemědělci) si nedovolili se zadlužit a riskovat. Pro pravnické osoby - tedy firmy se používá výraz "firemní závoj", který chrání osobní majetek jak akcionářů, tak osob ve vedení. Ve většině případů není fakticky možné žalovat představenstvo za chyby nebo nedobytné závazky společnosti. Napak fyzická osoba je právně odpovědná za závazky svého podnikání. Světová banka používá pojem vytahování aktiv jako název pro tunelování a drancování.

Tunelování: neboli zcizení majetku ze společnosti většinovými vlastníky za situace, kdy náklady nesou menšinoví akcionáři a podílníci. 

Existují dvě nejznámější formy společností s omezenými závazky

Společnost s ručením omezeným, zkratka s.r.o.

• Nejrozšířenější forma vlastnictví.
• Vhodná především pro malé a středně velké společnosti s menším počtem vlastníků (do 10 osob).

Akciová společnost, uzkratka a.s.

• Vložený kapitál se skládá z vkladů akcionářů, za vklad akcionáři obdrží akcie
• Akcie mohou prodat na veřejných trzích - burzách cenných papírů
• Valná hromada akcionářů - akcionáři akciové společnost se scházejí pravidelně alespoň jednou ročně.
• Na valné hromadě se volí představenstvo a schvaluje se účetní závěrka.
• Výnos z akcie se nazývá dividenda
• Akcie představují pro investory určité riziko, cena akcie může klesnout.

Vývoj společnosti:

Začínající firmy a společnost jsou financovány úspory nebo půjčkou začínajícího podnikatele, rodiny nebo společných přátel. Jak již bylo zmíněno, na začátek podnikání je nejčasteji volena forma podnikání společnost s ručením omezeným. Pokud firma prosperuje a potřebuje finance na rozvoj muže se transformovat na akciovou společnost a prostřednictvím prodaných akcií získat finance. Výjmečně vznikají přímo akciové společnosti.

Druhy akcií ve světě

Kmenové akcie

• svolatelné akcie: emitent je může za určitých okolností svolat
• akcie s oddálenou výplatou dividend: nárok na dividendu je oddálen do budoucnost;levnější
• zakladatelské akcie: emitují se pouze pro zakladatele společnost,vyšší hlasovací práva, vzácné
• prioritní akcie: přednost před kmenovými akciemi; obvykle pevná dividenda; bez hlasovacího práva

Prioritní

• kumulativní prioritní akcie - umožňují výplatu kumulovaných dividend z předchozích let
• svolatelné prioritní akcie
• účastnické prioritní akcie - možnost obdržet podíl ze zisku společnosti
• konvertibilní prioritní akcie - s právem majitele na konverzi na kmenové akcie
• hierarchické prioritní akcie - při bankrotu určená nad/podřazenost vůči ostatním.

Zaměstnanecké akcie

• forma odměny a prostředek motivace. Při ukončení pracovního poměru
• musí být akcie vráceny společnosti, stejná práva jako akcionáři. (zaměstnanci volí šéfy ti jim ale
• nejsou odpovědni- penzijní fondy bývají v lepším stavu)

Podoba akcií:

• listinná - skutečně papírová podoba cenného papíru
• zaknihovaná - v centrálním registru CP

Forma listinných akcií

• na jméno - spojena s konkrétním jméne akcionářem
• na doručitele - není spojena s konkrétním akcionářem - v 21 století je ve společnosti trend tuto formu vlastnictví omezovat z důvodu zneužívání při páchání trestné činnosti. Fakticky nelze dohledat vlstníky akcií na doručitele.

Klasifikace akcie dle vývoje ceny

• růstové akcie mají vynikající výnosové možnosti, předpoklad dlouhodobého stabilního růstu
• defenzivní akcie- během poklesu trhu vykazují lepší výsledky než trh (výrobci zákl. zboží) 3)
• cyklické akcie- mají během vzestupu trhu lepší výnosy než trh a během všeobecného poklesu trhu mají horší výnosy než trh (akcie stavebních společností)
• spekulativní akcie-pravděpodobné nízké výnosy/ztráty, málo pravděpodobné vysoké výnosy (podnik zabývajících se hledáním ropných ložisek)
• Prvotřídní akcie-akcie prvotřídních spol.,drahé-nízká výnosnost- důvěryhodné, LR zisk

Dividendy

Ziskovost akcie pomocí výplaty dividendy je možné předvídat, nikoli zaručit.Vedení může navrhnout nevyplácet dividendu, například z důvodu investice do nové technologie. Cena akcie se pak mění v závislosti na očekávání budoucí výše dividend. O výši dividend se hlasuje na valné hromadě.

Den ex-dividenda:

Nárok na dividendu má investor, který vlastní akcie k rozhodnému dni pro výplatu dividendy, což je den předcházející dni ex-dividendy

Dividendová výnosnost:

podíl hrubých dividend (čisté dividendy + daň) za určitý rok a tržní kapitalizace podniku (tržní kapitalizace=součin počtu akcií podniku a jejich tržní ceny).

Veřejně obchodované společnosti:

povinnost nové akcie nejprve nabídnout stávajícím vlastníkům, akcionáří mají určitá emisní práva.

Dividendy ve světě a v České republice

Některé společnosti neměly v posledních letech ve svém odvětví do čeho investovat, a proto vyplácely velké dividendy (např. Microsoft). V 2007 si zahraniční vlastníci ze svých podniků v ČR vyplatili dividendy 108 mld. Kč. Češi pouze asi 50 mld. Kč.

Zisková výnosnost

podíl čistého zisku a tržní kapitalizace společnosti. (7%) ROE výnosnost kapitálu (return on equity, ROE) podíl čistého zisku a kapitálu společnosti.

ROA - výnosnost aktiv (return on assets, ROA) podíl zisku po zdanění a aktiv společnosti.

Poměr P/E poměr aktuální tržní ceny akcie k čistému zisku na akcii.

Vysoká hodnota poměru P/E znamená, že investoři předpokládají růst zisku podniku nebo je cena akcií příliš vysoká. Optimální je poměr P/E 10 až 17.

Poměr P/B poměr tržní ceny akcie a účetní hodnoty společnosti připadající na jednu akcii, tj. měřítkem „nafouknutí“ tržní ceny akcie nad účetní hodnotu . Tržní kapitalizace společností je běžně 2-10krát vyšší než kapitál. Investoři oceňují tržní cenou -iluze zvyšuje dojem bohatství.

Řízení společnosti.

monistický (jednoúrovňový) model-liberálním anglo-americkým model, který preferuje zájmy akcionářů, výbor ředitelů Duální (dvouúrovňový) model-existence orgánu výkonného (řídícího výboru) a orgánu kontrolního (dozorčí rady) EU a Japonsko.
V ČR valná hromada (akcionáři) volí členy představenstva a dvě třetiny členů dozorčí rady zaměstnanci volí zbývající třetinu členů dozorčí rady.

Vznik, zvýšení a snížení základního kapitálu

Základní jmění akciové společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků
Zvýšení základního jmění je možné provést

• emisí nových akcií
• z vlastního kapitálu

Emise akcií na jedné straně přináší podniku peníze, na druhou stranu původní vlastníci v případě emise akcií ztrácejí část vlivu v podniku. O zisk se musí více dělit. Výhodou nové emise akcií oproti dluhopisům je, že přijatá hotovost nemusí být akciovou společností zpět splacena a ani podnik nemusí poskytovat pravidelnou dividendu.

Zvyšování základního jmění podniku (nikoli však obchodování s akciemi na sekundárním trhu!) přispívá k finanční stabilitě podniků i ekonomiky.
Emisní kurz akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota. Rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou představuje emisní ážio.

Formy emise nových akcií:

Počáteční veřejná nabídka (IPO)

aciová společnost nabízí na veřejném trhu akcie poprvé

Výhody: získání peněz, reklama pro spol.

Nevýhody: velké náklady emise akcií, riziko převzetí

Sekundární veřejná nabídka

nevydává akcie poprvé, zvýhodnění stávajících akcionářů

Způsoby provedení počáteční a sekundární veřejné nabídky:

a) nabídka na prodej za pevně stanovenou cenu prostřednictvím upisovatelů-akcie prodány velkým institucionálním a individuálním investorům.

b) tendrový prodej -méně populární. Investoři určí cenu a množství akcií, které požadují. Upisovatel seřadí objednávky podle ceny, dostupné akcie přiřadí nabídkám. Cena tendr.emise je nižší než cena odpovídající tržním tlakům.

c) umístění akcie nabízeny malé skupině soukromých investorů. Celková hodnota fin. majetku akcionářů zůstává emisí nových akcií nezměněna.

Zvýšení základního jmění z vlastního kapitálu

Zvýšení základního kapitálu z kapitálu (kapitalizace) je pouze restrukturalizací položek kapitálu, neboť kapitál jako celek se nemění. Zvyšuje se položka základního kapitálu na úkor jiných složek kapitálu. Po kapitalizaci drží akcionáři více akcií. (jestliže se počet akcií zdvojnásobí, cena každé
akcie se sníží na polovinu.)

Snížení základního kapitálu

Akciové společnosti mohou snižit základní jmění tím, že snižují jmenovitou hodnotu akcií či stáhnou z oběhu své akcie a to odkupem.

Opční poukázka (warrant)

je obchodovatelné právo koupit či prodat finanční aktivum za určitou realizační cenu, k určitému datu. Na rozdíl od běžných opcí se s opčními poukázkami obchoduje na akciových burzách. Obvykle je prodává společnost na své vlastní akcie. Někdy jsou poskytovány jako „dar“ společnosti stávajícím akcionářům.

Štěpení akcií - Split, reverzní split

zvýšení počtu akcií v oběhu rozdělením stávajících akcií. Štěpením akcií se sníží tržní cena akcií, čímž se stávají dostupnější pro drobné akcionáře (při fúzi podniků).

Privatizace v ČR

existovaly dva názorové proudy na privatizaci českého hospoářství po pádu komunismu v roce 1989:

1)„adresný“ plán- ( pánové Vrba, Ježek)

• adresná privatizace 33 velkých podniků
• 70% HDP
• hledání zahraničních investorů pro tyto podniky (Škoda MB) uskutečněno asi 50 převodů

2)„globální“ plán-(Klaus)

• 97% akcií do kupónů a 3% do restituc

Ježek kupóny omezil a po volbách 1992 vláda nesouhlasila s Vrbovou privatizací do zahraničních rukou, politicky atraktivní totiž bylo využít národní touhu po soukromém vlastnictví.

Malá privatizace

Plán dle Ježka - privatizace malých státních podniků začala 1991- veřejná dražba malých provozoven, Na nové majitele nepřecházely závazky podniků na rozdíl od velké privatizace. Na malé privatizaci existovala v ČR shoda mezi politiky a ekonomy. 25 278 provozoven- většinou v oblasti obchodu a služeb. Příjem státu byl 31 mld- příjmy nesměly být použity na běžné výdaje státního rozpočtu

.
Velká privatizace- střední a velké podniky

Přímá privatizace

• Aukce-výjimečně
• Veřejná soutěž
• Přímý prodej předem vybranému zájemci- u největšího počtu podniků
• Transformace na a.s.- u největšího objemu majetku, bezúplatný převod obcím či zdravotnickým zařízením

2)Kupónová privatizace KP

-Občané dostanou či levně nakoupí kupóny, za které obdrží podíl podniku (Klaus, Tříska)

Touto metodou zprivatizováno pouze 1800 podniků v účetní hodnotě 333 mld. Kč.

JEN 1/3 kupónově - ČEZ, Český telecom, Česká spořitelna, Čokoládovny, IPB, KB, Škoda Plzeň

Každý občan nad 18 let si mohl koupit kupónovou knížku s 1000 kupóny za 1000 Kč, kterou
poté mohl přeměnit při aukci za akcie daného podniku, průměrná hodnota převáděného majetku
za 1 knížku činila 30000 Kč. Knížka byla převoditelná.

1. Vlna-1992 měla 5 kol s 6 mil. občanů, v celé ČSFR se nabízel majetek za 300 mld. Kč
2. Vlna – od 1993 měla 6 kol s 6,1 mil. občanů, Asi 50% akcí mělo 10 investičních fondů
(harvardské fondy V.Koženého), Akcionáři obchodovali na Pražské burze či v mimoburzovním

RM systému
Kupónová privatizace způsobila:

1)Rozptýlení vlastnictví (neefektivní řízení)

2)Vyvádění majetku z podniků –tunelování

3)Díky investičním fondům došlo ke křížovému vlastnictví – jedna společnost vlastní jinou, se kterou obchoduje

4)Tunelování investičních fondů (až 50 mld.)

5) Horší ekonomické výsledky než podniky státní či vlastněné zahraničními investory

6) Na akciovém trhu i velmi malé podniky (nemají tam co dělat) -Nejednalo se o špatnou metodu, ale o nepřipravené právní prostředí

Třetí vlna privatizace Boj investičních fondů a jedinců o získání většinového podílu v podniku

Vytěsnění menšinových akcionářů

Má zákon umožnit nabytí akcií akcionáři, který vlastní většinový podíl? (Nelze nutit malého
akcionáře vzdát se svých akcií X Vytěsnění vede ke snížení administrativních nákladů-roste zisk)
2 metody vytěsnění menšinových akcionářů v ČR

1) Razantní rozdělení společnosti na několik částí- menšinoví akcionáři vykázáni do nezajímavé
části (pak umožněn odkup akcií ale již za menší cenu), př. E.ON Czech Holding

2) Ustanovení novely Obch. Zákoníku legalizující vytěsnění menšinových akcionářů – novela
vznikla nevídaně rychle na tlak většinových akcionářů v době, kdy se začaly vyplácet dividendy

Hlavní akcionář- osoba vlastnící ve spol. alespoň 90 % účastnických CP a 90% podíl na hlasovacích právech, je oprávněna svolat valnou hromadu v otázce vytěsnění Pro musí být alespoň 9/10 všech vlastníků

Vývoj reálného HDP v ČR
-ČR nejhorší vyrovnání se s transformací ze zemí stř. Evropy, do roku 92 silný propad(nepomohla ani devalvace Koruny), poté růst do r. 96→97 bankovní krize→1999 banky přestaly poskytovat špatné úvěry →HDP začalo růst, růst zahraničních investic využívající levnou a kvalifikovanou pracovní sílu-posilování konkurenceschopnosti českých podniků- 2001 dosáhlo reálné HDP hodnoty roku 1989

Soukromé a státní podniky
Ekonomové nedokázali, že v každém případě soukromé podniky fungují lépe než veřejné nebo naopak (že veřejné fungují lépe než soukromé), Rozhodující je, jaké osobnosti dosadí akcionáři do vedení podniku ať už soukromého či státního Stát si nechává většinou podniky ve 2 případech (Strategicky významné, Podniky, jejichž posláním není chovat se podle zákonů trhu (Česká pošta)

 

Investiční trojúhelník: výnosnost -  finanční rizika - likvidita

každou investici je třeba posuzovat podle těchto tří kritérií.

• výnosnost (kolik% vynáší)
• finanční rizika (úvěrové, úrokové, akciové, měnové... diverzifikací lze snížit jen nepatrnou část rizik)
• likvidita(rychlost s jakou je možné investici konvertovat na peníze)- čím rizikovější je investice tím vyšší výnosnost je vyžadována

Držení peněz doma

U částek do 100 000 Kč je to nejlepší způsob jak o peníze nepřijít, vysoké bankovní poplatky (výjimka mBank bez poplatků), 47% lidí v EU nemá bankovní účet Vklady- svěřené peníze se závazkem banky(záložny) o jejich zpětném vyplacení s úrokovým výnosem (srážková daň 15%, výjimka je stavební spoření)

a)Vklady na BÚ a spořícím účtu: Běžný účet- velice nízké IR- díky tomu nemusí zpoplatňovat řadu operací Spořící účet- vysoké IR, vyšší poplatky (vyšší výnosnosti pravděpodobně drobný klient nedosáhne), již není třeba informovat ČNB o založení účtu, pro založení účtu v EU stačí pas

b)Termínové vklady- jednorázový vklad na bankovní účet, kde jsou peníze úročeny pevnou IR(vyšší- neboť je méně likvidní, riziko změny IR/měnového kuzu). S jednorázovou splatností / Revolvingové- s automatickým obnovením s novou IR platnou v den obnovení, Vklady s výpovědní lhůtou- zpravidla spojeny s BÚ- vyšší IR, zakládány na dobu neurčitou- při výběru výpovědní lhůta (několik týdnů či měsíců)

c)Vkladní knížka-IR nízká- závisí na délce vkladu a výpovědní lhůty, starší forma d)Vkladový certifikát- potvrzení banky o přijatém jednorázovém vkladu, banka se zavazuje splatit v uvedeném datu- není možné vybrat předčasně- na jméno/ na doručitele (převoditelný) IR o něco vyšší než u ostatních Finanční poradci
Žádný nepracuje zdarma- nabízí produkty, z nichž má provize, nenesou odpovědnost,klient by se neměl nechat ošálit, nabízí produkty, kt. klient vůbec nepotřebuje-neseznámí klienta s riziky produktu, Bez fin, poradce investor ušetří čas i peníze, Rodinný poradci: starají se o správu všeho majetku, přetahují bohaté klienty investičním bankám

Zásady správného investování

• Nenechat si při investování příliš radit - finanční instituce generují zisky pro sebe a ne pro klienty, neexistují pro to aby vytvářeli zisky klientům, nýbrž svým akcionářům.
• Dát především na své potřeby a svůj vlastní rozum
• Nenechat se ovlivnit reklamou - vynikající investiční příležitosti nebývají v reklamách a je jich málo
• špatných investic je spousta a jsou nabízeny masově v reklamách, investor musí být nedůvěřivý
• Investovat bez fin. zprostředkovatelů- přímo, aby nemusel část výnosu dát zprostředkovateli
• Investovat do jednoduchých produktů: musí porozumět výnosu a riziku investice, neinvestovat do něčeho složitého (např. strukturovaných produktů)
• Řídit se rozumem a nikoliv emocemi:jednat chladnokrevně
• Myslet dlouhodobě: nenechat se zneklidnit denními výkyvy
• Připravit se na chyby-poučit se z nich,
• Jednat pouze se společnostmi mající příslušnou licenci.
• Nezapomenout na poplatky činit minimum transakcí
• Maximálně se přiblížit výnosové křivce – standardem investora jsou bezrizikové investice co nejblíže výnosové křivky
• Rozdělit peníze – na ty, kt. může a nemůže ztratit
• Nepoctivé podniky -podniky kt. se jednoznačně orientují na obrání klientů tzv., holírny, klient investuje do podniku a peníze již nikdy neuvidí, Příčinou přitažlivosti podvodných společností je naivita klientů

Stavební spoření

Vznik v Něm. a Rak., do ČSR v 90.l z Něm.- v ČR nejvyšší podpora až 3000 Kč

- ČR 1993 při pevném úročení 3% z vkladů a 6% z úvěrů

- nyní úroky z vkladů i z úvěrů větší než v obchodní bance

Stavební spoření je velice složitý produkt s mnoha záludnostmi, provozovatelem je Stavební spořitelna –banka, která může vykonávat stavební spoření (a poskytovat např. úvěry pro uspokojování bytových potřeb), úvěr lze čerpat až po 6-ti letech spoření, cílová částka= vklady + úroky z vkladů a z st. Podpory + st.

Podpora – daň z příjmu úroků.

Státní podpora - činí 15% nově uspořené částky, max však 3 000Kč, částka převyšují 20000 Kč
nezapočítává do dalšího roku, pokud účastník vypoví, dříve než za 6 let přijde o státní podpory
a zaplatí pokutu 0,5% z naspořené částky, daňové zvýhodnění – úroky osvobozeny od daně
z příjmu.

Poplatky- úhrada za sjednání smlouvy, úhrada za vedení a správu účtu –poplatky nebo
způsob jejich navyšování od 2005 jsou stanoveny ve smlouvě(pouze však pro prvních 6 let)

Úvěrové riziko je nízké- vklady jsou pojištěny, vysoká výnosnost (asi 5%) je jen díky státní
podpoře, nevýhodou je nízká likvidita, Státní rozpočet ročně stojí 15mld Kč, chudí lidé státní
příspěvky nedostávají protože nespoří- jednodušší by bylo přímo poslat lidem peníze.

Fondy kolektivního investování

- největší zastoupení mají podílové fondy (shromažďují peníze a ty následně investují ve formě dluhopisů, akcií, termínových vkladů, nemovitostí…)investor obdrží CP nazvaný podílový list

Fondy peněžního trhu- nejméně rizikové, investují do max. jednoletých dluhopisů a termínovaných vkladů, nejnižší výnosnost

Dluhopisové fondy- rizikovější, investice do státních dluhopisů, dluhopisů kvalitních firem, o něco vyšší výnosnost (při poklesu IR může být i záporná)

Akciové fondy- mírně vyšší ziskovost (v průměru)(může být i záporná),investice do akcií z indexů

Smíšené fondy-výnosnost a rizikovost leží mezi akciovými a dluhopisovými, portfolio rozloženo mezi akcie a dluhopisy

Zajištěné fondy- nabízejí účast investorů na růstu cen akcií, v případě poklesu vrácení zajištěné částky (Na dobu určitou - i 100%, Na dobu neurčitou- zaručují jen asi 90%), poplatky způsobují nižší výnosnost, jsou horší investicí než termínový vklad

Fondy fondů-investují do podílových listů jiných fondů

Nemovitostní fondy -nižší výnosnost než běžných fondů (často záporná)

Derivátové fondy  užívají derivátů, vysoce rizikové, často ztrátové

Hedžové fondy- pro bohaté, min.investice 1mil. USD, vysoce rizikové- pákový mechanismus, gigantické ztráty- bohatí se nechlubí ztrátami a tak to organizátorům často prochází, nejsou regulovány (svět 8000, 1,2 bil USD), výnosnost obvykle nižší než u běžných fondů, nízká transparentnost- časté podvody

Fondy rizikového kapitálu- hotovost k založení či koupi podniků s růstovým potenciálem, velice rizikové, nevýznamné

Investiční kluby-investoři se spolu domluví a investují koordinovaně

Fondy v USA:

1.podílové fondy

2.uzavřené fondy

3.Jednotkové investiční fondy(má pevné portfolio)

Fondy v ČR:

1.Investiční fond (kolektivní investování), je PO,

2.Podílový fond (soubor majetku který náleží všem vlastníkům podílových listů),

Otevřený nemá omezený počet podílových listů. 

Standardní fond má formu otevřeného fondu

Zákon stanovuje limity a zákazy na investice ty jsou však mírnější než u standardních fondů Investiční společnost- PO, která obhospodařuje investiční a podílové fondy.

Depozitář- každý fond kolektivního investování ho musí mít- eviduje matek fondu, depozitářem může být pouze banka

Daňové zvýhodnění- základ daně zdaňován zvýhodněnou 5% sazbou, to vede v ČR k zakládání fondu s cílem převodu aktiv a krácení daní (v USA zakázány) Výhody a nevýhody fondů- výhody: údajná profesionální správa majetku (selský rozum často úspěšnější), diverzifikace rizika (může jí provést i sám investor)

Nevýhody: výnosnost je nižší o správu a poplatky(vstupní, výstupní, správcovský a poplatek za přístup), hrozí tunelování, nedostatečná kontrola investora, investoři prostřednictvím fondů investují i do produktů do
kterých by sami neinvestovali (sekuritizace,deriváty), nízká likvidita (namísto 3 dní u přímého investora, u fondů vybrání trvá zhruba 15 dní)-výnosnost pasivně řízených fondů je vyšší než u aktivně řízených- správce však aktivitu používá jako argument pro vysoké poplatky

Fondy v ČR měli pokaženou reputaci z kuponoveé privatizace. V v 90.letech masivní tunelování fondů vzešlých z privatizace, otřáslo důvěrou v fondy. Údajně se ztratilo až  50 mld., většina se ztratila před vznikem komise pro cenné papíry.

Zakladatel největšího fonu Viktor Kožený až 11mld Kč (Harvardské fondy)- sliboval 10 násobnou návratnost (250tis lidí), 2003 vydán zatykač (+ USA 2005 žaloba za korupci velkého rozsahu- za privatizaci v Azerbajdžán, 182mil USD)

Penzijní fondy: Průběžné a fondové penzijní systémy

Průběžný systém- PAYG-Pay-as-you-go, Něm. 80.l.19st.Bismarck, peníze získané od pracujících se přesouvají k výplatě penzí, levice prosazuje vyšší solidaritu/pravice zásluhovost, neakumulují se v něm aktiva- není možné ho vytunelovat, pokud klesá počet pracujících je nutné buď zvýšit příjmy a nebo snížit výdaje (penze)- nemá to však vliv na stabilitu systému.

Soukromý fondový systém- výše penze závisí na příspěvcích do systému- do konce života by měl obdržet dávky odpovídající příspěvkům zvýšeným o jejich zhodnocení, akumulují se v něm peníze (možnost vytunelování), vysoké administrativní náklady (zaměstnanecké penzijní fondy- investují do firemních akcí, s bankrotem firmy končí i fond)

Dávkově definovaný (defined benefit)-garantují určitou výši penzí (v závislosti na výši odvodů, počtu let..), nezávisí na výkonnosti penzijních fondů Příspěvkově definovaný- neposkytují takovou jistotu, stanoví se příspěvky a z nich penze- záleží na zhodnocení(tedy na výkonnosti penzijního fondu), jsou přenosné, což neomezuje mobilitu zaměstnanců / opt-out=vyvázání se z průběžného systému

1.pilíř státní průběžný systém (dávkově definovany)
2.pilíř zaměstnanecké penzijní fondy(svět), povinné soukromé fondy (Slov,Pol,Maď)
3.pilíř dobrovolné soukromé penzijní fondy

Povinné soukromé fondy-experiment starých zemí EU, obrovské problémy ve starých zemích- fondy nejsou schopny dostát svým závazkům- snaha expandovat systém do nových členských zemí a z jejich příspěvků krýt penze ve starých zemích EU.

Situace penzijních fondů:drží asi 30 % finančních aktiv, jsou předlužené (aktiva nižší než závazky), OECD chce omezit jejich špatné investování- OB jsou proti- ulévají do nich svůj toxický odpad, z penzijních fondů se snáze vytahují aktiva (tunel), neboť u nich neexistuje nebezpečí rychlého stažení peněz penzisty. (Vyloučení tunelování je možné jen nadměrně tvrdou státní regulací- fakticky znárodněním)

Penzijní fondy v USA:

1.pilíř Federální soc.zabezpečení- více než ¼ federálních daní, průběžný systém, příspěvek na sociální zabezpečení v r.2005 asi 15,3%, systém v přebytku- penzista dostává 25-30% předchozího platu

2.pilíř Dobrovolné soukromé penzijní plány- požitkové plány(dávkově definované)- organizovány ze strany zaměstnavatele, jsou vesměs deficitní (nadhodnocují aktiva a podhodnocují závazky), zaměstnavatelé se chtějí zbavit pevných závazků vůči zaměstnancům-tvrdí že požitkové plány jsou neudržitelné a přecházejí na příspěvkově definované, které zaměstnancům nic nezaručují, Federální Záruční společnost penzijních požitků (PBGC)- částečně růčí za požitkové plány, počet penzistů závislých na PBGC (tj.jejichž zaměstnavatel zbankrotoval) stále roste (neplatí 100%, největší krácení u penzistů s nejvyšším duchodem-piloti až o 50 %), existence PBGC umožnilo přežití mnoha podniků, jejichž špatné vedení může okračovat., průměrná výnosnost příspěvkově definovaných plánů v USA (-7,9%), lidé v penzijním věku tak nemusí dostat penzi

3.pilíř Dobrovolné osobní plány, které jsou soukromou záležitostí každé osoby Penzijní fondy v EU- podobná situace jako v USA, podniky nezohledňují všechny závazky ale jen asi 50 %, špatně financované penzijní fondy volají po posunu odchodu do důchodu kvůli demografickému vývoji- přitom právě ony by na něj měly imunní. Deficit penz.fondů je rozdíl mezi tržní hodnotou aktiv a současnou hodnotou očekávaných penzijních závazků.

Velká brutánie

- špatné investice penz.fondů, navíc jsou tunelovány, vyplacené dávky klesají a životníúroveň penzistů také (mnozí na soc. dávkách), průběžný systém představuje silnou, udržitelnoua fungující strukturu (VB zavedla povinný průběžný systém -první důchodci 2044)

Německo

- Základem 1. průběžný pilíř- PAYG, vysoké státní penze (asi 70% příjmu podobného pojištěnce)

Švédsko: systém virtuálních účtů (NDC)- čím déle člověk pracuje a čím více vydělává tím vyšší důchod, motivuje lidi k práci, ve Švédsku se vychází z vysokých daní-

V Německu stát nutí podniky dělat sociální politiku. Švédský systém je mnohými považován za nejlepší

Penzijní fondy v ČR-

a)důchodové pojištění- výdaje na důchodové pojištění jsou součástí státního rozpočtu, pojistné činí 28% (zaměstnavatel 21,5%), solidarita mezi bohatými a chudými pojištěnci, Systém sociálního zabezpečení byl mezi 2004-6 v mírném přebytku, přebytky patří pojištěncům a neměli by se rozpouštět ve státním rozpočtu, Penze-10 % HDP, v r. 2050- 15%-ani potom systém nezkolabuje, 15% ve starých zemích běžné, penze dosahují asi 42 % průměrné mzdy b)důchodové připojištění- dlouhodobé spoření do penzijního věku, motivací není zabezpečení se ve stáří ale získání státního příspěvků (max.při měsíčním vkladu 500Kč příspěvek 300Kč, celkově stojí stát 5mld ročně) a odečtu daňového základu(max. 12000 ročně zaměstnanci a 24tis zaměstnavateli)

Spořit více než 1500Kč/měs není výhodné, vklady nejsou pojištěny, výnosnost klientů nemůže být záporná(případná ztráta jde na vrub akcionářům), možnost volby klienta mezi jednorázovou výplatou(končí riziko ztráty peněz při krachu) a nebo doživotní penzí (jen asi 1% klientů volí penzi) Penze zdaněna 15 %, při předčasném vypovězení ztráta nároku na státní podporu, státní příspěvek není dostatečný na pokrytí nízké výnosnosti, velkou část klientů penzijních fondů tvoří lidé v předdůchodovém věku, používají očekávanou délku dožití

4 druhy penzí:

• Starobní
• Invalidní
• Výsluhová
• Pozůstalostní (zemře li účastník)

Pro prosazení zaměstnavatelských penzijních fondů nejsou v ČR podmínky. Zastánci důchodové reformy jsou vlastně pro zvýšení sociální polarizace prostřednictvím snížení penzí, 30let po zavedení reformy by znamenalo velké problémy pro průběžný systém, skutečnost že se v ČR neprovedla dosud důchodová reforma přispěla k tomu že není ohrožena chudobou jako země které ji provedly. Díky státnímu příspěvku vysoká výnosnost připojištění. Malá likvidita.

V ČR 3,9mil. účastníků. Z pohledu státního rozpočtu je penzijní připojištění nevýhodné. Státní podpora stejně jako v případě stavebního spoření šla proti monetární politice ČNB a jejího snižování IR (podpora motivuje lidi spořit), nejchudší lidé peníze nedostanou protože nespoří.

Životní pojištění

=smlouva v níž se pojišťovna zavazuje vyplatit pojistnou částku v případě pojistné události (smrt,
příp.dožití určitého věku) a klient se zavazuje za tuto pojistku platit pravidelně úhradu -vzhledem k velké složitosti produktů klient není schopen vyčíslit reálnou hodnotu životní pojistky. Živ.pojistka bývá zatížena vysokými poplatky. - důvodem nedostatečného zájmu klientů je složitost produktu, neexistující ochrana klientů, snižující se výnosnost.

Placené pojistné je vyšší než by mělo být podle pojistné matematiky. Pojišťovny jsou proto obecně ve vynikající finanční situaci. V současnosti je životní pojištění spíše na ústupu, Klienti pochopili, že pro ně nemusí být příliš výhodné. Kapitálové (vyplaceno najednou) / Důchodové (opakovaně se vyplácí určitá částka), vyplacená částka může/nemusí být zajištěná a pojišťovna může/nemusí vyžadovat podíl na zisku
Podíl na zisku- pojišťovna zaručuje technickou úrokovou míru (max. 2,4%), pojišťovna hospodaří s penězi klientů- peníze zhodnotí a klientovy připíše technickou IR, co ze zbytkem zhodnocení závisí na fin.situaci pojišťovny.

Přestože se ekonomicky jedná o vklad pojišťovny jej nazývají pojistné (klient spoří a určitému okamžiku dojde k vybrání částky. a)Rizikové životní pojištění- chrání členy rodiny v případě smrti živitele- nejméně finančně náročné b)Kapitálové ž.p.-nejčastější, po skončení klient dostane předem dohodnutou částku + zhodnocení (závisí na investicích pojišťovny)

Placené částky jsou tzv. hrubé pojistné. To se skládá z:

Nákladových položek- poplatky a náklady, odměna prodejci pojištění.

Čisté pojistné se skládá z: rizikové složky: cena za krytí rizika smrti (klient během pojistné doby zemře) z té se počíta pojistná rezerva, která se úročí technickou IR, spořící složka–je investiční činností pojišťovny zhodnocována(zhodnocování se týká jen spořící složky nikoliv celého pojistného) S rostoucím věkem roste riziková složka na úkor spořící

Důchodové životní pojištění

pojištění je vypláceno pravidelnými dávkami (anuitou) (u kapitálového jednorázově) dočasně a nebo doživotně

Investiční životní pojištění

- klient může rozhodnout do kterého z nabízených fondů pojišťovny chce prostředky ze spořící části investovat (zhodnocení může být i záporné, nezaručuje na rozdíl od běžného ž.p. minimální zhodnocení), je to špatné a drahé investování

Univerzální životní pojištění - flexibilita, konstrukce je stejná jako u investičního a zaroveň pojišťovna zaručuje minimální zhodnocení

Daňové zvýhodnění pojištění

-možnost použití zaplaceného pojistného ke snížení základu z daně z příjmu FO- max.12tis, zaměstnavatel si může odečíst 24tis., výnosy z životního pojištění podléhají dani z příjmu 15 % (při předčasném vypovězení 25 %)
Nízká výnosnost(měsíční platby jsou vzhledem k vyplacené částce vysoké), střední rizikovost
(vklady nejsou pojištěny) a nízká likvidita (předčasné odstoupení pokutováno)

Investice do nemovitosti

-jejich ceny a výnosnosti jsou stabilnější než akcie, avšak musí se udržovat a jsou mnohem méně
likvidní

Nemovitostní bubliny- při nízké IR se lidé zadlužují na koupi bytu/domu. Poptávka ponemovitostech žene ceny nahoru a stavebnictví jako sektor ekonomiky roste. Když CB zvýší IR je trend opačný. Pokles cen nemovitostí při růstu IR může způsobit problémy bankám se zástavami. Může způsobit kolabs celého bankovního systému- CB proto sledují vývoj na trhu nemovitostí. (nemovitostní bublina v Japonsku) USA: Investoři kupovali domy nehledě na příjmu z jejich nájmu, spekulovali jen na růst cen (nemovitostní bublina) Do roku 2007 prudký růst cen nemovitostí (byla to největší cenová bublina v historii lidstva.). Měl by platit poměr P/E. Cena nemovitosti by měla odrážet diskontovaný budoucí užitek v podobě nájemného.

Investice do nemovitostí v ČR

-pro investice vhodné malé byty do velikosti 2+1 (vysoká poptávka, roční výnosnost (roční nájemné / tržní cena) asi 8%, malé byty se dobře pronajímají za každé ekonomické situace, rodinné domy a velké byty je obtížné pronajmout, u kancelářských ploch- klesá postupně se stavbami kancelářských budov jejich výnosnost- asi klesne až na úroveň západní Evropy. tj. 5%.

Nájem je zdaněn: daní z příjmu, daň z nemovitosti (v ČR nízká- stovky/tisíce korun) daň z převodu nemovitosti je 3% (lze se jí vyhnout když kupující koupí nemovitost v rámci SPV) Větší nemovitosti v ČR jsou majetkem SPV.(nevýhoda SPV- kupující může s SPV koupit i nezaevidované závazky a poskytnuté záruky), je lepší kupovat/prodávat nemovitost bez realitního makléře

Nekalé praktiky na finančním trhu

Důvěrné obchodování=sjednávání kontraktů na základě informací které nejsou veřejné (vedení společností, a dále všichni ke komu se informace dostane obchodníci s CP, rodinní příslušníci, přátelé) ve většině zemích nelegální ale tolerovaná (k důkazu kriminálního jednání se používá v USA Dirksův test). Za nelegální obchodování lze postihnout jak primárního důvěrného obchodníka (ten kdo informaci vynesl), tak ostatní kdo ji zneužili.

V zahraničí existují případy potrestaných manažerů. Podvody na finančním trhu: podvody osob ve vedení- vytahování aktiv, Podvody dealerů - dealeři selhávají při hledání nejlepších cen a nejvyššího zhodnocení- přitom předstírají jak jim záleží na klientech.

Podvody finančních analytiků- snaží se ovlivnit chování lidí na fin.trhu, ve svých odhadech nejsou nezávislí (neříkají vždy to co si myslí)(například opěvuje společnost která je významným klientem jeho banky), příkaz americké SEC –analytici musí ke svým zprávám prohlášení, že nebyl za své prohlášení nijak odměněn.

Podvody novinářů- ovlivňují např. akciový trh.

Falešné společnosti- falešný/fiktivní obchod, prodej neexistujícího zboží/služby, založení falešné banky (nabízejí investice…ale ve skutečnosti banka neexituje), fiktivní země- s úředními doklady- pomáhá prát špinavé peníze apod.

Ponziho schéma- podvodné investování s enormně vysokými výnosy- přičemž tyto výnosy platí následní investoři (pyramida,letadlo) Vysoké zisky prvních investorů, nedostatečný počet nových investorů hru zabrzdí a ta zkolabuje Účetní podvody- čím větší účetní a daňový chaos tím snáze se daním vyhýbá (auditoři) vinu za účetní podvody nesou členové vedení a auditoři(mnozí auditoři vydělávají více na poradenství než samotném auditu (střet zájmů- auditor kontroluje svoje návrhy)

Daňové ráje- bohatí se snaží s jejich pomocí vyhnout daním (využívání mezer v zákoně a nebo jejich přímé porušování)- klíčové jsou tedy právnické kanceláře, které potvrzují legálnost daných úkrytů. Ke krácení daní je
možné využívat derivátů- jejich reálnou hodnotu si podniky určují sami- mohou ji určit tak aby si snížily daňový základ.

Nigerijské dopisy- snaha o podvodné vylákání peněz (chce převést peníze do zahraničí- nabízí velký podíl chce jen předem zaplatit malý poplatek na náklady) Je to 3.-5.Největší odvětví Nigerijské ekonomiky.

Korupce=zneužití veřejné moci k užitku jednotlivce či soukromé firmy (úplatek znamená reciprocitu zatímco dárek nikoliv)

Transparency international - nezisková organizace, zveřejňuje Index vnímání korupce- data vyplývají z expertních dotazníkových šetření (měkká data- odhady), nejnižší je v zemích s vysokým životním standardem (skandinávie), ČR 45. (5,2) 5,0 je považováno za hraniční hodnotu přebujelé korupce. V ČR je nutné dokázat že osoba získala majetek korupčně. Ve vyspělých zemích stačí dokázat že majetek nemohla získat legální cestou.

Veřejné zakázky jsou velkým zdrojem korupce. Veřejné zakázky činí v EU 9% HDP, v ČR 15 %
HDP. (špatná transparentnost, velká zakázka se rozdělí na několik malých které nepodléhají
výběr.řízení(do 2mil/ do 6mil ve stavebnictví), mnohdy se zakázky dodatečně rozšiřují, stanoví
se kritéria aby mohl zvítězit jen jeden uchazeč)
Není možné odepřít informaci o ceně, která je hrazena z veř.rozpočtů

Finanční trh a daně

- neexistuje důvod aby některé produkty finančního trhu byly zvýhodněny a jiné ne
– silná deformace.

Vítězi jsou fin.instituce, daňoví a právní poradci, auditoři. Poraženými jsou domácnosti, klienti fin.institucí, střední vrstva.(pro jjí posílení by bylo žádoucí zrušit daňová zvýhodnění, učinit účetnictví transparentní)
-klesá objem přímých daní (snaha nalákat investory, společnosti se přímým daním vyhýbají) a roste objem nepřímých (DPH, spotřební) dále roste význam daně z nemovitostí a daně z majetku

Sekuritizace

= obecně představuje transformaci finančního aktiva na CP zajištěné aktivy
- sekuritizovanými aktivy jsou obvykle aktiva se spekulačním stupněm, tj. BB a níže

- sekuritizace vznikla jako finanční produkt v 70.l v USA, proces podpořen federálními institucemi, které pro investory poskytovaly úvěrové posílení - 3 hlavní stimuly:

1) sekuritizace je výsledkem potřeby oddálit problémy se špatnými úvěry do budoucnosti

2)regulace ve smyslu vylepšení kapitálové přiměřenosti bank – špatné úvěry se
sekuritizací odstraní

3) vliv institucí (pojišťovny,fondy) – snaha o získání klientů

Tranšování -jde o prioritu CP při sekuritizaci - peněžní toky z převedených pohledávek se rozdělují do několika tříd neboli tranší (homogenní CP), mezi nimiž platí podřízenost(1.tranše peněžního trhu – 2.t.přednostní – 3.t.střední – 4.t.podřízená – 5.tranše akciová), tranše se prakticky nedají spolehlivě ocenit

- investoři tak drží v rámci tranší strukturované pohledávky vůči dlužníkům
- tranšování se provádí zejména kvůli získání či udržení kredibility

Tradiční sekuritizace
- jedná se o druh sekuritizace spočívající v převodu určitého souboru pohledávek (obvykle relativně nelikvidních), které vlastní finanční instituce, do jiného subjektu (jednotka se speciálním účelem (Special Purpose Vehicle/Entity (SPV/SPE))) s tím, že tato jednotka emituje CP kryté převedenými aktivy; CP se poté prodají na kapitálovém trhu investorům - tímto se neobchodovatelné pohledávky (úvěry, dluhopisy, deriváty) zkonvertují na
obchodovatelné dluhové CP

Původce (BANKA)

- tímto způsobem se banky zbavují úvěrů, u kterých nastaly pochybnosti s jejich splácením - banka tyto CP zajišťuje tzv. rekursem, kdy na sebe bere určitý závazek v případě selhání dlužníka. Kupony a jm.hodnota dluhopisů se investorům splácejí z peněžních toků příjemců úvěrů.(sekuritizace je nová verze faktoringu)
- atraktivitu tranší způsobili hodnotící agentury svým pozitivním hodnocením
- vyplatí se jen při velkém objemu sekuritizovaných aktiv (100mil$), z toho důvodu je jejich použití v Evropě nízké
- důvody pro použití SPV (pro klienty nezbankrovatelná jednotka, daňové výhody)
- největší aktér sekuritizace jsou OB (zbavují se ztrát)

Mechanismus sekuritizace
- na začátku sekuritizačního procesu banka či jiná finanční institucí nashromáždí homogenní aktiva (toxická aktiva)
- banka aktiva převede na SPV (na základě dohody o obsluze) proti přijetí CP zajištěných aktivy
- úvěrový posilovatel vystaví pro SPV určitou záruku (bankovní, ručitelskou apod.)
- původní držitel aktiv prodá CP upisovateli, který je dále prodává koncovým investorům

Produkty sekuritizace
Cenné papíry zajištěné aktivy (Asset Basked Securities)ABS
- jde o dluhový CP emitovaný v rámci sekuritizace, kde jsou platby odvozeny z portfolia nehypotečních aktiv (leasingové pohledávky, pohledávky z úvěr. karet, nezajištěné úvěry FO)
- mají různou podobu:
kolaterizované úvěrové závazky (CLO) – sekuritizovanými aktivy jsou bankovní úvěry
kolaterizované dluhové závazky (CDO) – totéž jako CLO
syntetické CDO – jednotka na sebe nepřevede sekuritizovaná aktiva, ale pouze úvěrové riziko

převod portfolia pohledávek( emitent, (SPV) sekuritizační tranše apod.

Investoři těchto aktiv, a to prostřednictvím úvěrového derivátu (swap), tato jednotka dále obdrženou
hotovost investuje do bezrizikových dluhových CP

• kolaterizované dluhopisové závazky (CBO) – sekuritizovanými aktivy jsou dluhopisy (toxické)
• kolaterizované hypoteční závazky (CMO) – vznikly jako požadavek investorů na odstranění nerovnoměrného rizika předčasného splácení u CP zajištěnými hypotékami
• komerční papíry zajištěné aktivy (ABCP) – CP zajištěný aktivy emitovaný v podobě komerčního papíru

- obsahem sekuritizovaných produktů jsou zejména hypoteční úvěry a dále úvěry středním a
malým podnikům, celkový objem ABS a MBS je větší než akciový trh, převod dalších ztrát ma
životní pojišťovny a penz.fondy je neudržitelný

Požadované vlastnosti sekuritizovaných aktiv
- sekuritizují se aktiva, která jsou stejného druhu, protože umožňují vyšší předpověditelnost ztrát a peněžních toků, načež investoři požadují menší ochranu proti ztrátě

Rizika původce
- pokud se sekuritizace neprovádí obezřetně, zůstávají rizika na původním držiteli aktiv
- čím složitější sekuritizace je, tím vyšší je operační a právní riziko
- hlavním rizikem je, že nemusí být dosaženo skutečného prodeje a banka tak může v případě
zhoršení aktiv pocítit některé nebo veškeré ztráty
- dále existuje riziko, že CP není na trhu možné prodat

Dopad na finanční systém
- Klesají požadavky bank na bonitu klienta- žijí v představě že problémová aktiva převedou
na penzijní fondy a životní pojišťovny, sekuritizace převádí úvěrové riziko mimo bankovní
systém

Syntetická sekuritizace
- jedná se o druh sekuritizace spočívající v převodu ztrát a úvěrového rizika určitého koše pohledávek z finanční instituce na jednotku se speciálním účelem prostřednictvím úvěrového derivátu, tzn. aniž původce pohledávky skutečně prodá

- nedochází tedy k převodu pohledávek, ale pouze k převodu ztrát a úvěrového rizika (na SPV)

- Investoři kupují více tranší CP zajištěných aktivy s tím že SPV za výnos z prodeje koupí kolaterál, který poskytne původci nebo výnos využije přímo jako vklad u původce

-syntet. sekuritizace ani nevyžaduje aby původce vlastnil sekuritizovaná aktiva (původce pouze
stimuluje koš aktiv, aby investor obdržel požadovanou strukturu jednotlivých tranší dluhopisů)

PŮVODCE (BANKA) převod úv. rizika
úv. derivátem

EMITENT (SPV) státni dluhopisy

sekuritizační tranše

INVESTOŘI

TRH

- základní syntetická sekuritizace – veškeré ztráty a úvěrové riziko sekuritizovaných aktiv se převádějí na SPV a poté na investory
- páková syntetická sekuritizace – převádí se pouze část ztráty a úvěrového rizika sekuritizovaných aktiv, a to na SPV a poté na investory (SPV emituje tranše o jmen.hodnotě 10 mld, z nichž tranše o hodnotě 9mld. koupí původce a tranše za 1mld investoři. Původce bude mít ztrátu, v případě že ztráty u sekuritizovaných aktiv převýší 1 mld. (může prodat úvěrové riziko jiné bance)

Výhody a nevýhody: Původce (+) se může zbavit některých ztrát a rizik (-)čelí reputačnímu
riziku Investor (+) může koupit takové tranše které mu vyhovují z hlediska výnosů a rizik
(-) přenášejí se n něj rizika a ztráty, u tranší neexistuje sekundární trh

-v Evropě se syntetická sekuritizace používá více než tradiční
- jedinou sekuritizaci v ČR podnikla Raiffeisen Bank s Polskem -syntetická sekuritizaci

P. Kliment, eAkcie.cz