Co jsou marže (margins) a maržové účty (margin accounts)?

Výraz „marže“ (margin) ve vztahu k obchodování s cennými papíry na úvěr je použit pro peněžní prostředky složené u obchodníka za účelem zajištění poskytnutého úvěru. Tyto prostředky přitom tvoří pouze část celkové hodnoty nakoupených cenných papírů.

Zákazník, který hodlá nakoupit cenné papíry, může tedy jejich kupní cenu uhradit v plné výši nebo si může určitou část kupní ceny vypůjčit od svého obchodníka s cennými papíry. Obchodníci proto zpravidla nabízejí otevření dvou typů účtů – účtu hotovostního (cash account) a účtu maržového (margin account).

U hotovostních účtů musí zákazník na účet složit peníze v celkové hodnotě kupovaných cenných papírů. Maržové účty však umožňují půjčit si část (při obchodování v USA zpravidla polovinu) nákupní ceny od obchodníka s cennými papíry. Část kupní ceny, kterou musí zákazník na účet u obchodníka složit, se nazývá marže (margin), a jde o počáteční vlastní zdroje (equity) uložené na účtu. Zákazníkovy nakoupené cenné papíry jsou přitom použity jako zajištění této půjčky – zástava či kolaterál (collateral).

Maržový účet lze také použít k uzavření tzv. obchodu nakrátko (short sale), kdy si zákazník může vypůjčit cenné papíry od obchodníka s cílem je prodat a doufat, že kurz těchto cenných papírů v budoucnu poklesne a tyto cenné papíry pak bude možné nakupit levněji a realizovat tím zisk.

Zákazníci zpravidla používají margin k využití pákového efektu (leverage) u svých investic a ke zvýšení své kupní síly. Současně je však zákazník obchodující prostřednictvím maržového účtu vystaven riziku vyšších ztrát.

Co jsou pákové obchody a jak fungují

Při obchodování na úvěr vzniká tzv. „pákový efekt“ (leverage). Investor musí dodat pouze část finančních prostředků nutných k uzavření obchodu, plně však přebírá ztráty nebo zisky z obchodu vyplývající. To má za následek, že i malá procentní změna v kurzu obchodovaného aktiva znamená velkou změnu investorovy finanční pozice.

Příklad fungování pákového efektu

Další pojmy používané v souvislosti s obchodováním na margin v USA

• Minimum margin (Minimální margin) - Před vlastním započetím obchodování na margin je třeba složit u obchodníka v USA určitou minimální částku (např. 2 000 USD).
• Initial margin (Počáteční margin) - Podle pravidel platných v USA si lze půjčit maximálně 50% kupní ceny (na úvěr nelze nakoupit všechny cenné papíry). V České republice si lze půjčit i více. Část kupní ceny, kterou zákazník skládá na účet (obvykle právě 50% nákupní ceny) je znám jako počáteční margin.
• Account equity (Vlastní zdroje na účtu) – Vlastní zdroje na účtu tvoří hodnota zákazníkova majetku po splacení úvěru. Výši vlastních zdrojů lze vypočítat jako rozdíl tržní hodnoty cenných papírů koupených na úvěr a aktuální hodnoty poskytnutého úvěru.
• Margin maintenance (Udržovací margin) – Jedná se o minimální úroveň vlastních zdrojů na účtu předtím, než obchodník zákazníka vyzve ke složení dodatečných prostředků (peníze nebo cenné papíry) nebo než prodá cenné papíry ze zákazníkova účtu ke splacení úvěru.

Jaké jsou náklady používání úvěru (marginu)?

Použití maržového účtu je jedním ze způsobů vypůjčení si peněz od obchodníka s cennými papíry, podobně jako získání úvěru v bance. Stejně jako v případě úvěru od banky, musí zákazník obchodníkovi splatit jistinu úvěru a úrok. Je důležité si uvědomit, že při nakupování „na margin“ musí zákazník vždy splatit jistinu s úrokem, a to i v tom případě, že se hodnota jeho investice (nakoupených cenných papírů) prudce sníží.

Úrok si účtuje obchodník poskytující úvěr. Tuzemský obchodník by měl své zákazníky o konkrétním mechanismu poskytování úvěru vždy poučit.

Úrok je na zákazníkův účet zúčtován zpravidla na konci každého měsíce, ale počítá se na denní bázi. Úroky jsou účtovány do té doby, než zákazník poskytnutý úvěr splatí. S plynutím času tedy roste i zákazníkův dluh, protože úroky neustále narůstají.

Velikost nákladů při obchodování s použitím marginu je tak dána dvěma faktory: kolik si zákazník půjčí a na jak dlouho.

Závazek vůči obchodníkovi by měl zákazník brát tak vážně, jako by to byl závazek vůči bance nebo kterémukoliv jinému půjčovateli. V případě nesplnění závazku může obchodník vůči zákazníkovi přistoupit také k vymáhání poskytnuté půjčky nebo úvěru za použití všech dostupných prostředků, včetně exekuce na zákazníkův majetek. Nesplacení úvěru také obchodník v USA zpravidla hlásí do datacentra cenných papírů (securities industry data centrum), což může mít za následek, že zákazník nebude mezi ostatními obchodníky považován za důvěryhodného.

Podmínky a pravidla pro poskytnutí úvěru (marginu)

Podmínky, za kterých obchodník s cennými papíry poskytuje svým zákazníkům úvěr, se liší v závislosti na právním řádu, podle kterého obchodník vykonává svou činnost.

Tuzemští obchodníci musejí mít k poskytování úvěru povolení České národní banky. Seznam obchodníků oprávněných poskytovat úvěry nebo půjčky k nákupu cenných papírů (investiční služba podle § 4 odst. 3 písm. b) zákona o cenných papírech) lze nalézt na webové stránce České národní banky (http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz).

V USA jsou podmínky poskytování úvěrů obsaženy jednak ve federálních právních předpisech a jednak v předpisech a pravidlech Národní asociace obchodníků s cennými papíry (NASD) a trhů cenných papírů (NASDAQ, AMEX, NYSE).

Některé cenné papíry v USA nemohou být nakoupeny na margin vůbec, což znamená, že za ně musí zákazník vždy zaplatit hotově v plné výši.