Makléřská zkouška

Burzovní makléři (analytici, portfoliomanažeři, investiční poradci a "něco" jako osoby jednajicí se zákazníkem) tak všechny tyto pozice by měly mít kvalifikaci podloženou praxí u obchodníka s cennými papíry(dále jen OCP) a samozřejmostí by měla být makleřská zkouška(maléřská licence).

Pozn. Česká národní banka(dále jen ČNB) má odlišný názor, dle současné legislativy stačí k činnosti makléře diplom z jakékoliv VŠ a jakákoliv praxe(například  u svého strýčka v účtárně). Kdo někdy přišel s burzou do styku, dá jistě za pravdu názorům, že je to stejné jako by prodejce léků léčil nemocné rakovinou.

Pozn.: makléřské zkoušky = (dle ČNB "zkoušky odborné způsobilosti na kapitálových trzích")

Chcete se stát burzovním makléřem a docílit platu 100.000 měsíčně?

Peníze dělějí peníze. Pozice burzovního makléř je lukrativní, ale vydělané peníze nejsou zadarmo.

Jedním z prvních kroků, jak dosáhnout pozice burzovního makléře, je úspěšně absolovat test tzv. zkoušky odborné způsobilosti na kapitalových trzích( proč to dělat jednoduše "makléřské zkoušky" když to jde složite ...). 

S makléřskou zkouškou v kapse získáte znáze místo u OCP. Každý nový burzovní makléř(broker, trader, případně burzovní analytik) by měl získat nejdříve několika měsíční praxi. Praxi lze získat na pozici obchodníka s CP(tzv. salesmana).

Hlavní náplní obchodníka je oslovování nových potenciálních klientů pomocí telefonu. Tuto činnost většinou zprostředkovávají investiční zprostředkovatelé, případně přímo zástupci OCP. Tato velice náročná praxe, denně telefonicky oslovit desítky potenciálních osob, svou povahou činnosti není vhodná pro každého. Ale doporučujeme tuto pozici obchodníka vyzkoušet. Obyčejný telemarketing je nejlepší ze způsobů jak získat reálnou praxi na kapitálovém trhu. O získávání klientů telemarketingem kolují různé názory, ale pokud se vžijte do role majitele firmy, moc variant jak získávat efeketivně klienty nemáte. Telemarketing je dlouhodobě, ať se nám to líbí nebo ne, jeden z nejefektivnějších způsobů reklamy.

Můžu získat praxi telemarketingem?

Ano můžete. Každý obchodník i ten naprostý začátečník má denní kontakt s kapitálovým trhem prostřenictvím komunikace s klientem. Průběh činnosti salesmana je ve většině společností podobný. každé rano od pondelka do pátku meating s makléřem nebo analytikem, nádledně v průběhu dne sledujete vývoj na světových burzách, salesman by měl být v každém okamžiku připraven odpovědět na jakýkoliv dotaz potenciálního klienta týkající se burzy nebo kapitálových trhů. pokud se vžijete do pozice klienta, pak podle kvality odpovědí poznáte seriozní společnost s proškolenými obchodníky. Pokud vás práce baví, po 2-3 měsících získáte tolik zkušeností, které by jste jen těžko kdekoliv jinde získavali.

Samostudium nejistá a dlouhá cesta

Samostudiem technické analýzy můžete strávit léta, ale plnohodnotnou praxi, včetně komunikace s klientem nikdy nezískáte. Ještě existuje varianta, že najdete nějakého"dobročinného" OCP, který Vám uvěří, že jako nováček bez praxe umíte jednat s klienty.Předávat, nebo dokonce vytvářet dobrá investiční doporučení a případně i spravovat milionové majetky klientů OCP.

Z čeho je makléř placen?

Makléř je zpravidla hodnocen v závislosti na objemu uskutečněných obchodů a dále také procentem ze ziskových obchodních pozic. Často u laiků bývá iluze, že by burzovní makléř měl být hodnocen pouze ze ziskových pozic, že by to bylo spravedlivé. Jaká je realita? Každý, kdo pozici makléře, brokera, tradera, anylytika někdy seriozně dělal, bude souhlasit, že je to nesmysl. podobně jako v bance, také jí platite poplatky za některé služby.

Jak funguje OCP nabo IZ ?

OCP potřebuje poplatky na platy zaměstnanců a provoz. Burzovní obchody je složitá problematika a nikdo nedokáže se 100% jistotou předpovědět budoucí vývoj. Příkladem jsou ekonomické propady roku 2008 a 2011, dalo by se řící, že stovky ekonomů přihlížejí pádu ekonomik. zde můžete položit otázku "Proč to vlády nechaly zajít tak daleko"?!" vždyť jsou desitky držitelů Nobelovy ceny za ekonimii. Podobně je to i s burzou. Nikdo nedokáže přesně předpovídat budoucnost jako celek. Co můžeme předpovídat, odhadovat, spekulovat  je vývoj určitého sektoru, oboru, firmy nebo výrobku. Jak to souvisí s poplatky OCP ? Vezměme si, že konzervativní klient se rozhodne pro dlouhodobé konzervativní portfolio. Bohužel pro jako OCP i pro klienta se nacházíte v předkrizovém období roku 2008. Jak bylo na začátku sdělěno klient je konzervativní a nechce otevírat kratké pozice(shortovat). Je velice pravděpodobné, že celkový výkon ekonomik bude klesat, na burzovních trzích bude turbolence a možná i panické prodeje. Prodeje akcií způsobí pokles cen akcií v portofoliu i našeho klienta. Klientovo portfolio bude pravděpodobně dlouhou dobu v mínusu. Toto je jedna ze situací, kdy OCP nemá nic jistého. Pokud by OCP neměl obrovské rezervy na platy a provoz, z čeho by platil zaměstanancům? Ikdyž jsou pozice klienta ve ztrátě, stále máte jako OCP povinnost sledovat vývoj na finančních trzích. Musíte samozřejmě vést učetnictví a vykonávat mnoho dalších kontrolních činností. Všechny tyto činnosti jsou financovány právě z poplatků získaných od klienta při otevření pozice. Pokud tedy nějaká firma nabízí činnosti založené pouze na zisku, je to pravděpodobně géniální firma, ale spiše se jedná o neseriozní marketingový tah, jak lákat nezkušené klienty.Samozřejmě je potřeba poplatky a služby které za ně dostaneme porovnávat. 

Pozor na duševní zdraví?

V době klasických parkétů a burzovních obchodů bez počítačů. V době, kdy nebyly burzy propojené počítači, se říkalo, že burzovního makléře přímo na parketu s telefonem u ucha, můžete vykonávat pouze několik let.Po několika letech by jste měli z parketu povýšit na klidnější pozici. Stres který burzovní makléř podstupoval a často ještě podstupuje v důsledku každodenních neočekávaných pohybů kurzů, zanechává na každém makléři vážné zdravotní následky.

Jednou za základních vlastností makléře, by měla být intuice, která pomáhá nepodlehnout panice a palcovým titulkům zpravodajů. Mezi makléři platilo pořekadlo "Na burze poznáš sám sebe" jde o to, že poznáš jak dlouho dokážeš snášet stres způsobený především z odpovědnosti za svěřený majetek. V době kdy trhy rostou jsou makléři plácani po zádech a zváni na párty. Ale jakmile se trhy otočí a akcie padají  jsou zatracováni a v horším případě popotahováni kontrolními orgány.

Jak začít, co je potřeba k podání přihlášky

• Věk 18 let.
• Zaplacení poplatku spojeného se zkouškou. (v rozmezí 2 až 8tis.)

V současné době organizuje odborné zkoušky jako jediný Institut pro finanční trh (http://institut-ft.econ.muni.cz/ ) při Ekonomicko-správní fakultě MU v Brně.

Místem konání zkoušek odborné způsobilosti je Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a, Brno.

Ceny makléřských zkoušek podle kategorií

Kategorie	Podskupina	Cena
Osoba jednající se zákazníky	bez derivátů	2 000 Kč
	včetně derivátů	3 000 Kč
Investiční makléř	bez derivátů	3 000 Kč
	včetně derivátů	4 000 Kč
Správce portfolia	bez derivátů	3 000 Kč
	včetně derivátů	4 000 Kč
Investiční poradce	bez derivátů	3 000 Kč
	včetně derivátů	4 000 Kč
Deriváty, nadstavba pro výše uvedené kategorie		2 000 Kč

Při skupinách nad 20 osob jsou poskytovány 15% slevy.
Minimální počet účastníků na jednom termínu zkoušky je 15.

Co je potřeba všechno znát ?

Zkouška – test se vybírá z celkem 2000 otázek, které Vám jsou na žádost zaslány po podání přihlášky Institutem pro finanční trh, ale bez odpovědí.

Otázky jsou rozděleny do jednotlivých okruhů podle kategorie vybrané zkoušky:

Oblast	Tematický okruh	Osoba jednající se zákazníky	Investiční makléř	Obhospo­dařovatel portfolia	Investiční poradce	Deriváty
A	Investiční nástroje	40	30	30	30
	Deriváty	10	20	20	20	100
	Kolektivní investování	10		10	10
Počet otázek - oblast A		60	50	60	60	100
B	Obchodník s CPy	45	20	20	25
	Regulované trhy a další tržní platformy		15
	Principy obchodování na kapitálovém trhu a investiční služby		15
	Regulace kapitálového trhu	45	20	20	25
Počet otázek - oblast B		90	70	40	50	0
C	Zahraniční kapitálové trhy		25	25	25
	Principy a fungování finančního trhu, teorie financí		25	25	25
Počet otázek - oblast C		0	50	50	50	0
D	Investice, investiční strategie a portfolio			25	60
	Finanční analýza		30	25
Počet otázek - oblast D		0	30	50	60	0
Počet otázek - celkem		150	200	200	220	100
Délka zkoušky		180 minut	240 minut	240 minut	270 minut	120 minut

U samotné zkoušky pak dostanete časový limit a elektronický test s vybranými 200 otázkami. Výsledek se ihned po ukončení testu dozvíte.Osvědčení vám je zasláno poštou.

HODNĚ ŠTĚSTÍ!

Další informace o makléřské zkoušce naleznete na:
www.maklerska-zkouska.cz
www.cnb.cz

Informace o burzách na :
www.ropa.cz
www.nasdaq.com
www.nyse.com
www.pse.cz
www.bloomberg.com

Doporučené literatura ke studiu

BENEŠ, V., MUSÍLEK, P.: Burzy a burzovní obchody. 2. vyd. Praha : Informatorium, 1992. 252 s. ISBN 8085427257.

BRADA, J.: Technická analýza. 1. vyd. Praha : VŠE, 2000. 171 s. ISBN 80-245-0096-5.

GLADIŠ, D.: Naučte se investovat. 1. vyd. Praha : Grada, 2004. 155 s. ISBN 8024707098.

JÍLEK, J.: Finanční trhy. 1. vyd. Praha : Grada, 1997. 527 s. ISBN 80-7169-453-3.

JÍLEK, J.: Kapitálový a derivátový trh. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1998. 370 s.

JÍLEK, J.: Finanční rizika. 1. vyd. Praha : Grada, 2000. 635 s. ISBN 8071695793.

JÍLEK, J.: Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 624 s. ISBN 8024703424.

KOHOUT, P., HLUŠEK, M.: Peníze, výnosy a rizika : příručka investiční strategie. 2. vyd. Praha : EKOPRESS, 2002. 214 s. ISBN 80-86119-48-3.

KOLEKTIV AUTORŮ: Zkoušky odborné způsobilosti na kapitálových trzích : 2000 otázek pro makléře, investory a poradce. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2009. 496s. ISBN 978-80-251-2164-1.

LIŠKA, V., GAZDA, J.: Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 8086419630.

MUSÍLEK, P.: Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 8086006786.

MUSÍLEK, P.: Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6.

PAVLÁT, V. a kol.: Kapitálové trhy. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2003. 296 s. ISBN 8086419339.

POLÁCH, J., KOŘENÁ, K.: Peněžní a kapitálové trhy. 1. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2002. 362 s. ISBN 8073180847.

Zákony

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v platném znění

Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, v platném znění

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, v platném znění

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, v platném znění

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění

 

Finanční zprostředkovatele lze členit na:
a) státní a soukromé zprostředkovatele
b) bankovní a municipální zprostředkovatele
c) univerzální a specializované zprostředkovatele
d) zprostředkovatele prověřené a před prověřením
e) licencované a nelicencované
2 Účastníci trhu s cennými papíry, kteří zprostředkovávají nákup a prodej
cenných papírů, se nazývají:
a) emitenti
b) i nanční zprostředkovatelé
c) investoři
d) hráči
e) zajišťovatelé
3 Účastníci trhu s cennými papíry, kteří investují své volné peněžní zdroje do
nákupu cenného papíru, se nazývají:
a) investoři
b) emitenti
c) i nanční zprostředkovatelé
d) spekulanti
e) hráči
4 Účastníci trhu s cennými papíry, kteří vydávají cenné papíry, aby získali
peněžní zdroje, se nazývají:
a) investoři
b) emitenti
c) i nanční zprostředkovatelé
d) spekulanti
e) hráči
5 Které tvrzení není pravdivé:
a) Užitek ze zvýšené likvidity je zpravidla vyšší u i rem, jejichž akcie a dluhopisy dosáhly
relativně vysokého stupně likvidity.
b) Likvidní akcie jsou předmětem spekulativních obchodů a často mění své majitele,
a proto jsou značně citlivé na změnu transakčních nákladů.
c) Pokles nákladů na získávání kapitálu se projevuje především u velkých i rem, poněvadž
užitek z růstu likvidity je proporcionální růstu hodnoty i rmy.
d) U relativně malých a nelikvidních i rem snaha o zvýšení likvidity nevede k efektivnosti,
poněvadž náklady na zvýšení likvidity jsou často vyšší než užitek pramenící z tohoto
zvýšení.
e) Náklady na zvýšení likvidity klesají s rostoucím stupněm dosažené likvidity